Kdo včera vyhrál? Komunisté
Topolánkova vláda padla kvůli zvláštní koaliční směsi: radikálních členů ODS blízkých Hradu, radikálních „zelených žen“, komunistů a Paroubkovy ČSSD. Tato směs vládu nesestaví, ani nemá žádný společný program, ani nic takového nenabízí. Co tedy bude? Na úřednickou vládu zapomeňte, to je jen šidítko. Každá vláda u nás je politická.
Vládnout v demisi je pro Topolánka nevýhodné. Nešlo by o vládnutí, nýbrž o Paroubkův obratný gril, na němž by ODS mohl dle libosti opékat. Jakákoliv jiná příští vláda potřebuje hlasy ODS. Ta nedá hlasy žádné vládě s komunisty. Vládu tedy nelze sestavit, pokud si neumíte představit takové pazdrátské a nesmyslné koalice jako např. Tlustého sekce plus KSČ plus ČSSD plus dvě zelené ženy. Je sice svůdné vytvářet kuriózní mocenské kombinace, ale je to ta nejhorší možná cesta, jak z krize ven. Je to cesta, jak krizi prohlubovat. Čím krkolomnější řešení nastane, tím trvalejší politickou škodu způsobí.
Předčasné volby jsou nevyhnutelné. Jsou také nejlepším řešením.
Rozdají nějaké nové karty. Jenže na předčasných volbách se velké strany nedohodnou. Čekají nás hrozné měsíce, krize, zmatky, rozvrat politiky větší, než česká politika doposud dokázala. Prezident bude opakovaně pověřovat vítěze voleb, ODS, což žádá ústava i zvyk, sestavením vlády. Ta žádnou vládu nesestaví, což bude další Paroubkův gril.
Skutečným vítězem pádu vlády jsou komunisti. Zvedli hlavu ještě výš, než už ji měli. Předvedli to v projevech před hlasováním. Celkem otevřeně, možná poprvé, formulovali svou politiku: zničit kapitalismus a boháče. Jejich projevy zněly jak za starých časů, slovníkem i uvažováním. Paroubkovi namydlili schody. Oslabili jeho ujišťování, že je buď k moci nepřibere, nebo že se už nějak záhadně polepšili. Předvedli ale, že se nepolepšili, že cílí tam, kam komunisti cílí vždy, k moci. Rozvrat a krize jim nevadí, naopak. Vždy se mohou předvádět jako klidná síla, nabízet stabilitu a ostatní cukrátka, jak je vždy nabízeli. Na cestě k moci je Paroubek potřebuje. Nemůže věřit, že ho podpoří zadarmo. Naopak, jejich cena stoupla, ať už by skončili jako tichý společník, nebo ve vládě jako veřejný partner.
Motivy zelenomodrých odpadlíků, kteří vládu položili, jsou nepochopitelné, pokud je nehledáme v duši těch odpadlíků. Tlustý a spol. kritizovali vládu zprava, ale udělali prostor pro politiku zleva. Asi se opírají o prezidenta, o jeho rozchod s ODS, kterou prezident kritizuje pro ztrátu idejí, aniž by nabídl, jak ty ztracené ideje v daném politickém prostředí realizovat bez kompromisů. Když byl Klaus v praktické politice, uměl s kompromisy pracovat, couval, manévroval, bral i minimum, když se v dané chvíli jevilo jako jediné schůdné. Z Hradu má náhle pocit, že ideje jsou nedotknutelné. Přičemž jde o ideje zredukované na oteplování, nechuť k Topolánkovi a Lisabon. To jsou problematická témata, ale měnit je za vládu Paroubka s Filipem je velmi povážlivé. Osudy ohřáté či neohřáté Země a osudy Evropské unie se budou řešit a proměňovat ještě léta, kdežto koalice dvou levičáků na nás cení zuby už teď.
Pokud by celý tento proces destrukce pravicové vlády (pro někoho možná pseudopravicové) poškodil ODS hlouběji, bylo by to tragické, protože žádnou jinou politickou sílu proti levicovému tažení země teď nenabízí a věřit tomu, že vstane nová strana, je naivní. Prezident může pověřit sestavením vlády někoho jiného z ODS než Topolánka. Někoho z těch, kdo jsou mu teď blízcí. Nabízí se samozřejmě Tlustý či někdo jemu podobný. Prezident to udělá, pokud bude chtít ODS ještě víc rozložit.
Vnucuje se, že by to bylo jako obrozené strany Národní fronty. Nabízí se také, zda Klause skutečně čeká benešovský osud, jmenování vlády Paroubka s komunisty. Topolánka by definitivně zničil, Lisabonu by nezabránil a oteplení Země se po čase ukáže jako politická hysterie tak jako tak.
Neskončí to dobře. Země se otřese uprostřed předsednictví EU.
Může ji potkat otřes mnohem hlubší. Ofenziva rudé a oranžové levice může republiku zatlačit mnohem dál než do Maďarska.
Foto popis| K URNÁM? TĚŽKO! Předčasné volby jsou nejelegantnější a žel i nejméně pravděpodobné řešení.
Foto autor| FOTO:MAFA - OTAKAR GRUSSER
O autorovi| Karel Steigerwald, komentátor MF DNES