Jak Češi neuchránili konferenci OSN od zlého
Ženevě včera začala
V konference OSN proti rasismu a intoleranci. Některé demokratické země z obavy, že se konference zvrhne v nenávistné spílání Izraeli, účast odmítly. Česká diplomacie si ví rady: na konferenci vyslala diplomata, aby dohlédl, že se nestane ještě něco horšího, než se stane. Je to věru česká situace, být někde, aby tam nebylo hůř, protože kdybychom tam nebyli, někdo horší by provedl něco horšího.
Psal o ní skvěle už Ludvík Vaculík ve slavné Sekyře. Jeden tam drsně říká, že je na svém místě jen proto, aby tam neseděl větší zmetek. Druhý říká, že jde o to, jak velké zmetky si náš národ může dovolit. Na tuto otázku si odpovídáme už 60 let. Odpovědi ale nemáme, jen pocit trapna.
Náš diplomat nezabránil ničemu. To nejhorší se stalo. Známý antisemita Ahmadínežád označil izraelskou vládu za rasistickou.
Odměnou mu byl jásot spřízněnců a demonstrativní odchod zbylých demokratických států včetně našeho diplomata zachránce.
K čemu takové groteskní konference OSN jsou, je záhadné. Hodí se jen násilnickým režimům jako aréna. OSN je podivná organizace. Že tam my Češi pohlídáme, aby se něco nezhoršilo, je směšné. Směšnější je ale slepota demokratů, kteří proměnu OSN nevidí. Dávno to není organizace spojenců proti nacismu a jinému svinstvu.
Je to organizace, v níž svinstvo hraje důležitou roli.