Borovský: Zejtra budeš sviňák
Haiku Karla Steigerwalda komentátora MF DNES
Haiku se zajímá o Bártovu aféru. Minule byla aféra Kubiceho, ale to haiku ještě nebylo na světě.
Bártova aféra je o špehování lidí. Je to nejstarší a nejoblíbenější česká činnost – hned vedle udávání a kradení. Skoro všichni to dělají a skoro všechny to pobuřuje. Jen haiku si neví rady – jak to s tím Bártou tedy je? Kdo nemá Bártu rád, ví, že špicloval a měli by ho zavřít. Kdo Bártu rád má, ví, že nešpicloval a zavřít by ho neměli. V těchto mantinelech, mezi dvěma vzteky, se Bártova aféra v plné parádě povleče až do voleb – celých čtrnáct dní. Pak začne chřadnout.
Udávat se smí. Špehovat, je to rodná sestra udávání, ne. Kdo špehuje, překračuje zákon. A když se vyšpehuje nějaká lumpárna, lidi jsou rádi a zákon neplatí. Lump si špehování zasloužil. Špehům jsme vděčni: čteme každou chvíli, co všechno špehováním už vyšlo najevo. Tajně fotografovat lidi se také nesmí – krom lidí, kteří něco provedli. Když fotografujete tajně darebáka, byť ten darebák nic neprovedl, nevadí to. Když fotografujete slušného člověka, i když třeba něco provedl, je s vámi zle. Když údajný Bártův člověk fotografuje Šorfovou, jak šla k očnímu, má malér. Když exšéf rozvědky Randák dá pro tisk udělat tajné fotografie s Topolánkem, má malér Topolánek. I na slavnou Kubiceho zprávu byly dva náhledy: je trestný obsah té zprávy, nebo je trestné její zveřejnění? Panuje jediná shoda: novináři za to můžou, roubík na ně.
To jsou právní poměry, z kterých by i haiku trefil šlak. Přálo by si, však žije v právním státě, aby mu ctihodný soudce řekl, jak to je. Jenže soudce řekne leda to, že se soudci nesmí cuknout s platem, protože by pak soudil hůř. Haiku si tedy bere na pomoc, jako už mnohokrát, K. H. Borovského. Ten píše o našem soudnictví, které z opatrnosti vydává za ruské, ve Křtu sv. Vladimíra, že soud je samec, soudí, jen se práší, a má všechny paragrafy v jedné patrontaši. Žaludek má zdravý jako štika, nevinného na komando stráví jak viníka. Jít k takovému soudu s Kubicem nebo s Bártou, slupnou tě jak štika Havlíčka.
Lidé se špehují rádi.
Rádi se také udávají. A nejraději ze všeho kradou.
Neviděli by rádi, aby se jim do toho kdosi pletl. Stát to ví, je v tomto oboru opatrný. Ostatně krade a špehuje taky. Neudává, nemá už komu. Nahoře nad mraky, kde žije činitel vyšší než stát, udání neberou, protože všechno vědí.
Aféry, zlodějny, udávání, fotografování lidí na záchodě, všechno se to rozmnožuje jak kobylky – nikdy se nic nevyšetří a nikdo nic nepochopí. A buďme rádi, že tomu tak je. Náš život je pestrý, samá záhadná aféra, samé rozčilování. A rozčilování plodí spokojenost. A to je pravý úkol aféry, planý hněv, vztek, pilíř státu.
Kdyby Bártovu aféru vyšetřily činné trestní orgány, nic by z ní za chvíli nebylo. Nějakého špeha nebo provokatéra by třeba zavřely a bylo by po aféře. Větší budoucnost má ta aféra v politice. I toho Kubiceho si pamatujeme i po čtyřech letech! Z tajemství nás dodnes brní mozek. Přejme Bártově aféře stejně dlouhý život. Říkalo se, že Bárta není žádný politik. A vidíte, už má vlastní předvolební aféru. Však i o tom má Havlíček pěkné haiku: Tak to chodí na tom světě, každou chvíli jinák, dneska ctí tě za svatého, zejtra budeš sviňák.
Foto popis|
O autorovi| Karel Steigerwald komentátor MF DNES