Bezmocná ODS v palbě populismu
Dvacet procent, které agentury přisuzují ODS, je vlastně úspěch a strana za ně může být vděčná. Patrně díky setrvačnosti z dob, kdy ODS ještě měla transformační étos.
Dnešní ODS vyvolává dojem, jako by se z politické scény chtěla hlavně nějak vytratit. Tři měsíce před volbami, v populistické kanonádě ČSSD, se zabývá tématy pro voliče většinou odtažitými. Pořádá ideové konference o budoucnosti země. Je dobře, když politici o vzdálenější budoucnosti země přemýšlejí, ale v letošních volbách to má roli jen nicotnou. Mnohem větší úlohu hrají drahá auta, kterými na ty konference jezdí. Voliči takoví jsou a ODS je nezmění.
Dvacet procent za to, že strana a její program nejsou prakticky k vidění, je vlastně úspěch. Ze všech reformních plánů ODS zůstala jen trapná bitva o třicet korun, jako by těch třicet korun byla celá zdravotní reforma. O té nikdo nic neví, zato třicet korun proměnil populistický génius Paroubek v přitažlivý obraz chudých nemluvňat, hynoucích před vraty nemocnic. ODS namítne, že za tři roky Topolánkovy vlády kus dobré práce udělala. Ale kdo o ní ví? Udělala také kus práce mizerné, ten zná každý. Do minulých voleb šla s reformním programem. Promarnila ho v neplodných šarvátkách o jeden parlamentní hlas, v přetahování o zbytečné parlamentní výkřiky a především ve stále sílícím podezření veřejnosti, že politika se utápí v bahně korupce a bratříčkování. Je lhostejné, a dnes to nikdo s jistotou ani neví, jestli ta podezření jsou oprávněná. Platí, že jim voliči věří a že se podle nich budou rozhodovat ve volbách. Úkolem politika je mít dobrou pověst. To se ODS nedaří. Do učení by mohla jít k Paroubkovi. Ten obrovský státní dluh, vytvořený ČSSD za osm let vlády, úspěšně hodil na krk Topolánkově vládě. ODS se v palbě levicových lží jeví jako bezmocný a slepý tvor. Cosi kuňká, nikoho to nezajímá. Už jí voliče vykrádá i improvizovaně stvořený slepenec TOP 09, k němuž se lidé uchylují jako ke krabičce poslední záchrany.
Zajímat se o ODS je dnes obtížné. Nikdo neví, co vlastně říká a koho chce zastupovat.
Hroutí se pod tlakem banálních sprosťáren už na počátku kampaně, ačkoliv její soupeř ukazuje holé břicho, je hloupý a lže. Ale hloupost je v politice cenná zbraň. Zvláště pro toho, kdo ví, že nikdo nevytáhne protizbraň. ODS uvolňuje politický prostor, nikde není, a když se objeví, vypadá jako mátoha. Dává jakési sice pravdivé, ale neslané argumenty: levice dělá dluhy. To je voličům, kteří vládu levice chtějí, jedno. Naopak, čím víc dluhů, tím lépe.
Má dnešní ODS nějaký jasný cíl? Levice ano: zkorumpovat voliče, nastolit hospodářsky i kulturně neosocialistický stát. Pravice žádný srozumitelný cíl nenabízí. To, čemu Topolánek říkal „rozkročení“ a myslel tím nabídku pro širší okruh voličů, vypadá dnes jako hrouda bláta.
Místo ideových cílů, které se krčí v pozadí, vévodí straně aféra Opencard, jako by se ODS skládala jen ze zlodějů. Paroubek postupuje obráceně. Všechny miliardové aféry ČSSD, všechny ty pandury, gripeny a jiné zatlačuje do pozadí jeho pokřik: obereme boháče, to je naše politika.
A na tu hodně našich husitů slyší.
Jaká je politika občanských demokratů? Možná má v zásuvce dobré plány, jaké kdysi mívala. Všichni Češi nejsou husiti, je dost voličů, kteří by na ně slyšeli. Ale nikdo jim je nenabízí. Kritizovat Paroubka je snadné, to umím i já. Větší zájem by vzbudily vlastní návrhy ODS. Přitom téma doby je velké: republika je na rozcestí a v takové chvíli se mohou rodit velcí politici. Vypadá to, že o politickou velikost není v ODS zájem. V ODS si vulgární populismus nevymysleli. Ale nevymysleli ani, jak a čím proti němu jít. A to tedy měli.
Vypadá to, že o politickou velikost není v ODS zájem. V ODS si vulgární populismus nevymysleli. Ale nevymysleli ani, jak a čím proti němu jít. A to tedy měli.
Foto popis|
O autorovi| Karel Steigerwald, komentátor MF DNES