Co vše spolkne volič
Škromach nabízí zvýšení penzí o padesát procent za pět let. To je trhák. V žádném případě to není nic nesplnitelného. Pokud se ČSSD podaří prosadit státní bankrot a inflaci vyšší než sto či dvě stě procent, mohou i penze vyletěl nahoru o padesát procent, aby důchodci nepomřeli hlady. Jinou cestu k tak vysokým penzím realita nenabízí ani ekonomicky lehkomyslné sociální demokracii. Politická nabídka bývá roztodivná. Zvlášť ta předvolební. Představy, jak spravovat stát, se často nahrazují sladkými řečmi. Ostatně co strany nabízejí voličům, není rozhodující. Hlavní roli hraje, co si pak vyjednají v koalicích.
Ale určitý užitek hlasy voličů mají. Zlepšují či zhoršují povolební vyjednávací pozice. Politici o hlasy tedy usilují. Lákadla, která nabízejí, vypovídají nejen o míře nezodpovědnosti či paniky partají, ale také o tom, jak moc podceňují voliče.
Škromachova nabídka masivního vzestupu penzí svědčí o tom, že považuje voliče za voly hodně veliké. Ani svůj návrh ničím nepodkládá, žádným rozborem či hospodářskou analýzou. Míří přímo na cíl: Vole, chytni se na ty moje sliby! Jiný bláznivý politik slibuje, že když bude zvolen, zlepší hokej. Úspěch této politiky je skutečně závislý na tom, jak prozíraví či slepí voliči jsou a jestli včas rozpoznají, že hokej je především v hlavách těch politiků.
Lid neboli voličstvo skutečně není zdrojem žádného bezpečného dobra a moudrosti. Prosazení všeobecného, rovného a tajného volebního práva před sto lety nepřineslo společnosti automaticky žádný pokrok. Naopak, objevil se nový fenomén, lidový vládce, klamání voličů, demagogie a fanatismus krutých mas. Volbami se k moci nedostávají ti nejlepší, nýbrž často politické zrůdy. Všeobecné volební právo vyneslo k moci nacismus i fašismus. Masy se stavěly za komunismus. Moudrost lidu se volbami nahoru nepřenáší, jak věřili političtí romantici předminulého století. Po nesvobodě šlechtických států přišla nesvoboda populismu. Primitivní vůdci lidového původu byli nakonec děsivější než přešlechtění carové. Před jedem populismu a demagogie nechrání ani vzdělání. Německo, jehož ulice vynesly k moci nejodpornější známé lidové hnutí, patřilo v té době k nejvzdělanějším státům světa. Přesto se masy poklonily Hitlerovi, jehož idiocie je dnes viditelná snadno, a já myslím, že byla stejně snadno viditelná i tehdy.
Škromachovo zvýšení důchodů je drobná perlička na kormutlivé cestě. Není v tom sám, politici jsou na vábení voličů citliví masově. Důležité asi je, na jakou hladinu to vábení posadí. Z té hladiny se dá odečíst důležitá voličská úvaha: oni si myslí, že jsem vůl? Fakt očekávají, že jim věřím, že po volbách zlepší hokej?
Komunisti nabízeli lákadlo ucelené, ráj. Umisťovali ho do budoucnosti. Opičili se po křesťanech a muslimech, kteří mají ráj nahoře. Klamání mas má za sebou stoleté dějiny, plné směšnosti, krutosti a iluzí. Z nich se lze poučit. Kdo to neudělá, může se těšit na dvojnásobnou penzi.
Foto popis| JISTOTA 50 PROCENT ZA PĚT LET. Kolik slibů ještě uslyšíme, než vhodíme hlasovací lístky?
Foto autor| FOTO: MAFA – MICHAL KLÍMA
O autorovi| Karel Steigerwald, komentátor MF DNES